Rostlinná výroba

   Prioritou v rostlinné výrobě je pro nás půda. Momentálně máme v LPIS 5250 ha zemědělské půdy ve 4 střediscích – Krásná Hora nad Vltavou, Petrovice, Třebsko a Haklovy Dvory u Českých Budějovic. Mezi těmito středisky jsou rozdíly v druhu půdy (lehké – písčité, těžší – hlinité), v nadmořské výšce (250 až 550 m.n.m.) i v úhrnu srážek (400 až 700 mm/rok), takže práce lze zorganizovat tak, aby na sebe navazovaly.

   V současnosti i „díky“ dotačnímu systému Evropské unie a podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství přicházíme o pozemky zejména na Drážkovsku. O půdu nás také připravuje rozrůstající se zástavba v okolí Českých Budějovic a Příbrami. Snažíme se vykupovat půdu od soukromých vlastníků a navyšovat nájem, abychom tomu zabránili. Bohužel půdu se snaží skupovat různě realitky či jednotlivci, a i když nenabízí vyšší ceny než my, daří se jim využívat neznalosti lidí o cenách půdy. Každý vlastník by si měl uvědomit, že pozemky prodá jenom jednou, a také v případě nájmu není jisté, že politika EU bude v příštích letech tak štědrá (viz Brexit).

Výměra obhospodařované půdy

Struktura plodin na orné půdě

   Nyní ke způsobu obdělávání pozemků. Prioritou je pro nás udržení půdní úrodnosti a zabránění erozi půdy. V oblasti protierozních opatření, zejména při pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, čirok), využíváme meziplodin svazenky a žita, které zasejeme na podzim a příští rok na jaře do těchto meziplodin sejeme kukuřici. Využíváme také technologie precizního zemědělství – navádění strojů pomocí GPS souřadnic. Tato technologie se využívá zejména při pásovém zpracování, kdy speciální stroj – striger obdělává zhruba 15 cm šířky řádku a do takto zpracovaných řádků se zase za pomocí GPS seje kukuřice. K dalším protierozním opatřením patří i rozdělování větších pozemků ve svazích biopásy, pásy ovsa, setí po vrstevnici, hnojení organickými hnojivy (hnůj, kejda), kterých máme díky velké živočišné výrobě a bioplynovým stanicím dostatek. Tyto opatření společně s vápněním pomáhají i v zadržování vody v krajině, neboť hospodaření s vodou je další prioritou v rostlinné výrobě.

Průměrné hektarové výnosy

   Ve spolupráci s obecními úřady pomáháme při čištění rybníků, ošetřujeme břehy vodních příkopů, aby se nezanášely a v zimním období prořezáváme a opravujeme polní cesty, po kterých jezdíme. Po domluvě se starosty případně obnovujeme i cesty staré, nevyužívané. Je to i v našem zájmu, protože jinak nám lidé jezdí po pozemcích. Ve spolupráci s obecními úřady pomáháme při čištění rybníků, ošetřujeme břehy vodních příkopů, aby se nezanášely a v zimním období prořezáváme a opravujeme polní cesty, po kterých jezdíme.

   Po domluvě se starosty případně obnovujeme i cesty staré, nevyužívané. Je to i v našem zájmu, protože jinak nám lidé jezdí po pozemcích. Přes tyto aktivity se stále čím dál více setkáváme s nepochopením lidí, kteří ztrácejí vztah k zemědělství a stále více jim vadí naše stroje, které práší, zapáchají, jsou velké a ruší je o víkendech. Tito lidé ovšem nechápou, že když je hezké počasí, musí zemědělec dělat i v čase, kdy ostatní lidé odpočívají. 

Středisko Krásná Hora nad Vltavou

   Středisko Krásná Hora hospodaří s 2380 ha - z toho 1530 ha je orná půda a 850 ha trvalé travní porosty (TTP). Středisko je výrazně zaměřeno na živočišnou výrobu, proto i v rostlinné výrobě se snažíme vyrobit dostatek krmení pro zvířata a také pro bioplynovou stanici. Pěstujeme kukuřici na siláž, vojtěšku, jetel, luskovinoobilné směsky, snažíme se intenzivně využívat TTP. Z ostatních plodin pěstujeme pšenici, ozimý a jarní ječmen, žito, řepku, hrách a svazenku. Na hnojení využíváme odpadní produkty z BPS a zvyšujeme tím podíl organické hmoty v půdě. Snažíme se pozemky také vápnit, abychom udrželi příznivé pH půdy. Z technologií využíváme jak nové - striptill, využití GPS při setí, postřiku a hnojení, při sklizni. Minimalizaci využíváme u kukuřice a pšenice, pěstujeme meziplodiny. Konvenčních technologií využíváme u zaorávání organické hmoty.

   Máme vybavení na zpracování plodin po sklizni - posklizňová linka, pásová a sesypná sušárna. Na skladování využíváme věže i bývalé bramborárny v Krásné Hoře a Drážkově, na seno máme 2 seníky v Krásné Hoře a na Hojšíně, na balíkovou slámu dvě haly v Krásné Hoře.

Farma Petrovice

   Farma Petrovice hospodaří s cca 1430 ha, z čehož 500 ha tvoří TTP. Na 930 ha orné půdy pěstujeme zejména kukuřici, luskoviny (lupina, hrách), ozimý ječmen, ozimou pšenici, nahý oves, žito, čirok a vojtěšku. Rostlinná produkce je zaměřena na výrobu krmiv, tak aby pokryla vysoké nároky na provoz bioplynové stanice a na krmné dávky vysokoprodukčních dojnic, protože podnik je zaměřen na výrobu mléka.

   Na farmě využíváme nejmodernější technologie a postupy, využíváme spolupráce s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Českou Zemědělskou Univerzitou, Jihočeskou Univerzitou a firmou KWS osiva s.r.o.

   Při pěstování širokořádkých plodin (kukuřice) dbáme nejen na produkci, ale zejména na ochranu půdy před vodní erozí využitím půdoochranných technologií – setí do meziplodiny (svazenka vratičolistá), zpracování půdy v páscích (Strip till). Ochranu půdy při pěstování kukuřice také prezentujeme ostatním podnikům v rámci programu Demofarmy, který zaštiťuje Ministerstvo Zemědělství.

Farma Třebsko

   Farma Třebsko hospodaří na 878 ha, z toho 160 ha jsou trvalé travní porosty a 718 ha orná půda. Farma Třebsko hospodaří na 878 ha, z toho 160 ha jsou trvalé travní porosty a 718 ha orná půda.Na orné půdě se ve Třebsko pěstuje 5 hlavních plodin - ozimý ječmen, ozimá pšenice, ozimá řepka, jarní ječmen a kukuřice. Na většině orné půdy se používá systém minimalizace, ale pod jarní plodiny se většinou orá. Ve stáji v Narysově, která patří pod naši farmu, chováme 110 ks masného skotu, většinu roku je skot na pastvách, jen v době telení zůstává ve stáji. Na farmě ve Třebsku jsou 3 stálí zaměstnanci, kteří se starají o provoz a o masný skot. Na polní práce je farma odkázána na zaměstnance z Krásné Hory.

Farma Haklovy Dvory

   Farma v Haklových dvorech je bývalá Univerzitní farma Zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Svou polohou je situována na okraji Českých Budějovic v nadmořské výšce 380 m.n.m. Pozemky, které zde obhospodařuje ZD Krásná Hora nad Vltavou jsou rozmístěny v sedmi katastrech, mnohdy jde o pozemky v městské zástavbě. Obhospodařujeme na nich celkem 394 ha orné půdy, 163 ha TTP a 40 ha orné půdy v managementu G. Na orné půdě jsou pěstovány obiloviny, kukuřice na zrno a siláž, bílkovinné plodiny a strniskové meziplodiny (svazenka vratičolistá).

   Na farmě jsou umístěny dvě stáje, ve kterých v současné době probíhá celková rekonstrukce. Je zde plánován chov krav bez tržní produkce mléka, cca 75 matek a cca 80 VDJ pro výkrm mladého skotu. Obě stáje jsou stlané obilnou slámou. Chlévská mrva je využívána v RV jako kvalitní organické hnojivo. Ve spojení s pěstováním strniskových meziplodin je touto cestou navracená organická hmota do půdy, která je nepostradatelná z pohledu výživy rostlin a zvýšené schopnosti poutat vodu v půdě. Touto cestou se snaží ZD Krásná Hora nad Vltavou zachovávat dlouhodobou úrodnost půdy a nesnižovat tak její hospodářskou a finanční hodnotu. 

   Závěrem je třeba říci, že i přes všechny problémy se nám daří zachovat nové trendy v rostlinné výrobě a výsledky, kterých dosahujeme, jsou na úrovni lepších podniků v naší oblasti, která je ovlivňována suchem více než ve většině krajů ČR. Přesto máme stále rezervy a prostor na zlepšování, člověk se stále učí a nesmí ustrnout ve vývoji a podlehnout uspokojení.